Včelí Farma Bohdaneč

Produkce nektaru velmi záleží na počasí – vláha, teplota, sluneční svit atd. Není pravidlem, že když je některá rostlina v plném květu, produkuje také dostatek nektaru a pylu, aby to bylo pro včely zajímavé. Den až dva může například zamedovat řepka, poté si dá přestávku a medují (tzn. produkují velké množství nektaru) třeba ovocné, některé listnaté stromy nebo maliník, ostružiny atd…. Poté může opět poskytnout kvalitní snůšku třeba řepka . Včely vždy zanesou několik plástů a pokračují dále s jinou plodinou. Rozhodně nenechají půl plástu prázdného a nezačnou nosit jiný med do dalšího. Z toho vyplývá, že vyprodukovat jednodruhový med je v našich podmínkách dosti obtížné. Teoreticky to jde pouze u velkých alejí lip, rozlehlých porostů javorů nebo mít včelstva umístěna uprostřed rozlehlého lánu řepky, či jiných nektarodárných zemědělských plodin, nebo kočovat za kvalitní snůškou. A to vše za předpokladu použití nízkých rámků a častém vytáčení (u malých včelařů a hobby včelařů). Jednodruhové medy jsou u nás obvyklé pouze na jižní Moravě (akátové, slunečnicové). Na Slovensku, např. kromě akátu a slunečnice, také velké lány bobu setého atd., v jižní Francii rozlehlá pole levandule, v Řecku a ve Španělsku ohromné sady citrusů atd. Běžný spotřebitel a konzument českého medu by měl vždy zpozornět, zejména v obchodě, když si na etiketě přečte např.: med z jahodníku, malinový, švestkový atd. Jestliže má zájem opravdu o jednodruhový med, tak se nemusí obávat v našich podmínkách u svého včelaře, koupit třeba med lipový – v blízkosti lipových porostů jsou včely za vhodných podmínek schopny přinést lipového medu značné množství . Při včasném vytočení se jedná o med jednodruhový. Tento med má výraznou lipovou vůni. Samozřejmě do něj včely přimísí i část jiného nektaru, ale při včasném vytočení bude lipového naprostá převaha. Jistěže jsou i u nás včelaři specializující se na druhové medy (časté vytáčení, kočování za snůškou atd.), ale tohoto medu nebude v našich podmínkách nikdy tolik, aby byl běžně prodáván např. v marketech.

Po odkvětu většiny stromů a květů následuje tzv. medovicová snůška. Rozdíl mezi tmavým medovicovým medem a medem květovým je takový, že květový med přetváří včely z nektaru květů keřů, stromů a květin. Tmavší tzv. medovicový ( nebo také „ lesní“) med přetváří včely ze sladkých výměšků různých druhů mšic (těmto výměškům se říká medovice), které se živí mízou jehličnatých a některých listnatých stromů. Tyto sladké výměšky včelky sbírají na jehličí a listí stromů a vytváří z nich tmavý, hustý med. Medovicová snůška není pravidelná a záleží opět z velké míry na počasí. Stará včelařská moudrost praví, že když je v červnu a červenci hodně hub, bude i hodně tmavého medu. Mšice mají stejně jako houby rády teplo a vlhko. V takových podmínkách mají stromy dostatek mízy a jednotlivé kolonie mšic se přemnoží a produkují hojnost sladiny (medovice) a včelky mají co nosit. Při procházce lesem si někdy můžete povšimnout silného bzučení. To je neklamná známka toho, že les meduje a včelky a ostatní hmyz se pilně snaží z tohoto „prostřeného stolu“ získat co nejvíce.

Není moc známo, že daleko zdravější a hlavně stravitelnější je med květový. Tento med je vyprodukován z nektaru květů a obsahuje jednodušší cukry. Zákazníci upřednostňují tmavý medovicový med, protože nejlépe splňuje jejich, často mylné, představy o tom, jak má med vypadat. Medovicový med obsahuje složitější cukry a málo krystalizačních jader pylu, proto vydrží dlouho v tekutém, nebo polotekutém stavu. Opět záleží na tom, z jaké snůšky ho včelky nanosily.

Květový med, jak jsem výše uvedl, je lehce stravitelný a obsahuje více zdraví prospěšných bílkovin. Bohužel má tu přirozenou vlastnost, že velice rychle, často do několika dnů, krystalizuje. Značné množství pylových zrnek tvoří krystalizační jádra a med zakrátko zbělá a ztvrdne. Doba krystalizace záleží na tom, jakého nektaru je v daném medu převaha. Výjimku u nás tvoří pouze med akátový, který je řidší a nekrystalizuje téměř vůbec.

Krystalizace se dá ovlivnit tzv. pastováním medu, které je v zahraničí velmi oblíbené, zatímco u nás málo známé. Jedná se o to, že vytočený květový med se nechá několik dnů odstát, aby se přirozeně trošku zakalil = začátek krystalizace, poté se velmi pomalu a s dlouhými přestávkami pouze mechanicky promíchává. Po několika dnech med zbělá (bílá až béžová, podle druhu medu), ale neztvrdne. Krystalky zůstanou malé a zakulacené, čímž nedrží pohromadě a výsledkem je bělavá pasta, která se dá při pokojové teplotě snadno roztírat a nekřupe mezi zuby, také neteče dětem po rukou. Když necháme krystalizaci volný průběh, výsledkem je stejně bílý, nebo béžový med, ve kterém však snadno zlomíte lžíci, a musíte ho pracně dlabat ze sklenice. Pastování je nejšetrnější úprava květového medu, která nikterak nesnižuje jeho původní přirozené hodnoty.

Stejně jako přirozeně zkrystalizovaný, tak i pastovaný med, se dá opět opatrně rozpustit při teplotě do 45 max. 50 °C a máme z něj opět tekutý žlutý med. Ale je třeba si uvědomit, že každé, byť i opatrné rozpuštění medu, snižuje jeho kvalitu a ničí cenné látky v něm obsažené a i šetrně ohřátý med nám po určité době opět ztuhne. Pro zákazníky a milovníky medu je důležité vědět, že když z nějakého důvodu nechtějí pastovaný med, tak je lepší si koupit květový med zkrystalizovaný a doma si ho opatrně rozehřát sám, než vyžadovat med žlutý a tekutý, který už byl, téměř jistě, několikrát rozehřátý a tím ztratil mnoho cenných látek. Květové medy v regálech marketů, které po mnoho týdnů netuhnou, mohou být přehřáté, pančované, v lepším případě přefiltrované přes ultra jemná síta - chybí krystalizační jádra, ale tím i cenné bílkoviny obsažené v pylu. Med je přírodní produkt, který přinesou a zpracují výhradně včely. Je to téměř vždy směs různých nektarů, proto nikdy není stejný barvou, chutí ani konzistencí.

Na stránkách nejmenované firmy jsem se dočetl, že zákazníci preferují med stále stejný, a proto ho tyto „továrny na zpracování medu“ různě mísí, filtrují přes ultrajemná síta, možná i různě přibarvují, aby byl ,,zákazník spokojený“ a „jejich med“ vypadal stále hezky a stejně. Záleží na jednotlivci, zda chce pokaždé trochu jiný přírodní produkt, který přinesly naše včelky, anebo vyžaduje stále stejně hezkou, ale zcela jistě nějak upravenou sladkou tekutinu.

Je zřejmé, že med, tak jako každé jiné zboží , prodává v nemalé míře i jeho vzhled. Rovněž platí, že ve sklenici nejhůře vypadá napůl zkrystalizovaný květový med (nemá to nic společného s jeho kvalitou). Takovýto med si jistě nikdo nekoupí. Proto obchodník, nebo i včelař udělá jednoduchou věc – med ohřeje. Med je opět „hezký“, ale snížila se jeho kvalita. Nabízí se tři opět velmi jednoduchá řešení.

Kupte si med hned po vytočení, budete mít jistotu, že ho nikdo neohřál a ztuhne a zkrystalizuje vám doma ve spíži. Vytáčení květového medu je koncem května a na začátku června.

Kupte si pastovaný med, je sice bílý, nebo béžový, ale zůstane vám stále snadno a kdykoliv použitelný. Při pokojové teplotě se snadno maže a jako sladidlo do čaje ho snadno naberete.

Jestliže z nějakého důvodu nechcete med pastovaný, tak počínaje červencem kupujte květový med zkrystalizovaný. Ten je také béžový, nebo bílý, ale pravděpodobně je do sklenic naplněný po vytočení a nikdo jej neohříval. Ohřejte si ho sami doma, nebo dlabejte lžící.

Nyní si shrňme základní dělení medu.

Druhy medu podle původu sladiny - dá se snadno změřit tzv. elektrická vodivost medu

VODIVOST 10-70mS/m = med květový

VODIVOST od 80mS/m výše cca do 130mS/m = med medovicový

Med květový – pochází z nektarů různých kvetoucích rostlin, je zpravidla světlejší barvy, lahodné medové chuti a vůně, lehce stravitelný, obsahuje jednodušší přírodní cukry a mnoho zdraví prospěšných enzymů a antioxidantů. Také je v něm mnoho jemných pylových zrnek obsahujících cenné bílkoviny. Velmi brzy tuhne – krystalizuje. Vytáčí se koncem května a na počátku června.

Med medovicový – pochází ze sladkých výměšků různých druhů mšic (je zpravidla tmavších barev a hustší konzistence). Obsahuje, nejen složité přírodní cukry, kvůli nimž je hůře stravitelný , ale i množství enzymů, antioxidantů a jiných zdraví prospěšných látek. Je výraznější medové chuti a vůně. Obsahuje jen malé množství pylových zrnek. Krystalizuje velmi pomalu. Medy vysokých vodivostí neztuhnou po mnoho měsíců, ale většinou zhrubnou – krystalky přírodních cukrů jsou cítit na jazyku. Vytáčí se v průběhu července.

Květové medy můžeme ještě rozdělit na jednodruhové a vícedruhové:

Jednodruhové květové medy

– např. med akátový, lipový, slunečnicový atd. (silně převažuje nektar jednoho druhu kvetoucích rostlin).

Vícedruhové květové medy

- směs nektarů z mnoha druhů květů stromů, keřů a květin. Možná to bude pro někoho překvapením, ale jednodruhové medy mohou být pro spotřebitele zklamáním. Ne každá výrazná chuť musí být také lahodná. Např. jednodruhové pohankové, nebo třeba slunečnicové medy nejsou pro většinu lidí obzvláštní pochoutkou. Ale toto je záležitost velmi osobitá a každý upřednostňuje jiné chutě… Já osobně dávám přednost lahodné chuti vícedruhových medů, i když ze své podstaty nemůže být nikdy úplně stejná.

Dále se květové medy dají dělit podle konzistence.

Med květový

Zpočátku tekutý, světlejších barev, velmi brzy tuhne – krystalizuje a získá bílou, nebo béžovou barvu. Po rozehřátí nabývá opět původního vzhledu.

Med květový pastovaný

Jak bylo uvedeno výše, květové medy velmi brzy krystalizují . Výjimkou je med akátový (snad proto, že akát není naše původní dřevina), proto je vhodné květový med tzv. pastovat. Je to velmi šetrná a vyzkoušená mechanická úprava medu, která ( na rozdíl od ohřívání) nikterak nesnižuje jeho kvalitu a neničí zdraví prospěšné látky v medu obsažené. Kdo někdy vyzkoušel pastovaný květový med, rád se k němu vždy vrací. Po zpastování je med bílý, nebo béžový. Po rozehřátí nabývá původního vzhledu.

Obsah vody

Další důležitou veličinou, kterou je třeba u medu sledovat, je obsah vody. Med vytváří včely zahušťováním přinesené sladiny a jejím obohacováním o výměšky medných žláz. Zahušťování je vlastně odpařování přebytečné vody. Když je med „zralý“, tak ho včely v plástech zavíčkují a přichází správný čas na medobraní, k radosti včelaře a značně menší radosti včelek. Zralý med má přirozený obsah vody od 15 do 18 %. . Snadno se měří refraktometrem. Norma na český med je max. 18 % , evropská norma je max. 20 %. Med s obsahem vody vyšším než 20% je nezralý a nekvalitní a velmi snadno začne kvasit. Nejčastější příčinou je brzké vytočení. Výjimku opět tvoří med akátový, který může mít obsah vody vyšší.

Proč zrovna med?

Med byl od nepaměti vysoce ceněn pro své zdraví prospěšné vlastnosti a téměř neomezenou trvanlivost. Zejména byl vždy využíván jako sladidlo (do objevu rafinace cukru z cukrové třtiny a řepy to bylo sladidlo prakticky jediné). A pro svou jedinečnou a vynikající chuť a vůni by neměl chybět v kuchyni žádného labužníka. Vždyť i chléb namazaný máslem a medem je vynikající pochoutka. Med je také surovina, ze které se kvasí medovina. Tento lahodný a prastarý, mírně alkoholický nápoj zná jistě každý z nás.

Dnes již ani věda nezpochybňuje pozitivní účinky medu na zdraví a zdravou výživu. Med má vysokou energetickou hodnotu, cenný je pro obsah bílkovin, antioxidační , zklidňující a antiseptické vlastnosti. Prospívá žaludku, játrům, srdci, posiluje kosti, pomáhá při nachlazení, astmatu, je prospěšný při hojení otevřených ran a popálenin. Nesmíme opomenout ani jeho příznivé účinky na pokožku (je součástí pleťových krémů a používá se jako součást ozdravných kúr).

Ve všech starých civilizacích je med zmiňován jako „dar bohů“ a byl vždy vysoce ceněn.

Již staří Egypťané byli průkopníky „ moderního“ chovu včel. Vytvořili první úly pro chov včel a získávání medu z plástů. A med nechyběl na jídelníčku ani ostatních starých civilizací. Arabové též významně přispěli k úspěšnému chovu včel. Med, podle koránu „rituálně čistá potravina“, se stal nedílnou součástí arabské kuchyně. Dodnes je skvělou pochoutkou např. jejich medový marcipán, medové lívanečky či jehněčí na medu…

Závěrem nezbývá než popřát, vám jako zákazníkům, dobrou chuť při konzumaci kvalitního českého medu. A ještě jedna rada. Při koupi medu přemýšlejte a kupujte med tam, kde máte jistotu, že kupujete opravdu přírodní český produkt. Nejlépe na „své“ včelí farmě, nebo od „svého“ včelaře. Český med patří v Evropě i ve světě k nejlepším. Naše farmy a včelaři vám dodají med přímo z „medometu do sklenice“. Nepotřebují ho všelijak mísit a upravovat. V marketech je téměř na všech medech napsáno – „ směs medů ze zemí EU a mimo země EU.“ Tím se můžete pouze ujistit, že to není med třeba z Marsu. Jinak to vlastně může být směs čehokoliv sladkého odkudkoliv…. Majitelé marketů již dávno přišli na to, že nízká cena je podezřelá, takže pouze ve vysoké ceně kvalitu nespatřujte a raději své peníze dejte za kvalitní český med od „svého včelaře“, nebo ze „své včelí farmy“ kde máte jistotu původu.

Náš med (výhradně vlastní produkce) prodáváme pod značkou AGNES Zelená Bohdaneč. Včelí farma je součástí firmy Zelená Bohdaneč, která dále ve vlastní palírně produkuje kvalitní ovocné destiláty, přírodní ovocné mošty atd. Součástí areálu je i hotel Agnes s ubytováním v krásném koutě na pomezí Vysočiny. U hotelu je i chovný rybník s možností sportovního rybolovu, v blízkosti pak rozlehlé lesy, které nabízí s množství hub.

Více na WWW.Agnesprodukty

Zákazníky, kteří se zajímají o to, co konzumují, rádi uvítáme na naší farmě. Provedeme je celým provozem včetně včelnic. Také jim vysvětlíme cestu našeho medu od medometu až do jejich sklenic.

František Jindra včelmistr – Zelená Bohdaneč

Použitá a doporučená literatura Knihy: MED –Susaeta ediciones, S.A. - 2.vydání Říčany 2017 Fenomenální včely – Jurgen Tautz 2010 Internet