Penzion Sazavka

09/10/2026

Páv je zpět. Ale rozhodl se, že už nebude pávem, nýbrž slepicí. Každý má právo na svobodnou volbu 😆 Volte s rozmyslem.....

05/10/2026

Lítá tu kolem mladý páv. Přilétl k nám včera ráno a pak se zase ztratil. Je bílý, tudíž ho může něco dost rychle sežrat. Neviděl jste ho někdo?

07/09/2026

Někdo si odnesl naši kočku. Je to už druhá takto šedá, kterou nám někdo vzal. Pokud se ve vašem sousedství objevilo šedé kotě, je naše. Je to kluk. Prosím o jakoukolim informaci. Děkuji

15/08/2026

4 roky v komunitě
Vzhledem k tomu, že tohle dlouhé období skončilo, chtěla bych se tu nad ním zamyslet.
Od začátku války jsem nejen vedla uprchlické zařízení, ale já s těmi uprchlíky i bydlela. Kolik jich tu prošlo, mám zapsáno ve státním systému evidence uprchlíků, ale radši se na to nekoukám. Budou to nižší stovky. Každého z nich znám osobně.
Zřejmě jsem si tehdy na začátku války položila
otázku V.Frankla: Co si život ode mne v tuto chvíli žádá (místo obvyklého: Co chci já od života) a spustilo se ródeo. Možná jsem to neměla brát tak doslovně 😅
Rozdala jsem jim všechno, co jsem měla včetně financí a začala žít stejně jako oni. Nejen protože mi tehdy bylo líto, kdybych měla vyšší životní úroveň než oni, ale také protože jsem jim opravdu dala většinu toho, co jsem zrovna měla. Dělala jsem pro ně víc než maximum, což mě následně stálo syndrom vyhoření a dlouhou léčbu, ale když se mě moji přátelé ptali, jestli bych do toho šla znovu, odpověď byla jednoznačné ano (ano, ale s menší vervou).
Lákalo mne vyzkoušet si žít v komunitě. Tahle komunita byla ale odlišná od toho, kdo jsem já. Takže jsem zažívala obrovskou frustraci. Také jsem vlastně byla permanentně v práci, pořád po mě někdo něco chtěl v jazyce, ve kterém jsme si nerozuměli a často věc, které jsem nerozuměla já. Bylo to stresující....
Při každém klepání na mé dveře se mi zrychloval tep a říkala jsem si, co to zase bude. Často to totiž nebýval jen něčí požadavek, ale také žabomyší války, nějaká bitka nebo také záchranáři, cizinecká či kriminální policie a nebo sousedé, kteří se rozhodli, že mě za mou volbu pomoci budou nenávidět (jejich volba, chápu je). A jsou tu samozřejmě i ti dobří sousedé, solidarita na začátku byla obrovská.
Naučila jsem se jednat s policií, sociálkou, úřadem práce, charitami i státní správou i s
lidmi velice velice nízké inteligence, protože stát se neptá, jak moc chytré uprchlíky chcete (chce to různé komunikační dovednosti 😄)
Zažila jsem tu neuvěřitelné věci, poznala lidi opravdu do hloubky, ale i absurditu systému. A to vše s příliš velkou pokorou hodné holky.
No...ale pohádky je konec. Tahle zkušenost mě dodala mimo jiné velikánskou odolnost a zbavila mne syndromu hodného děvčete 😆
Nikdy bych neměnila, ale už s mnohem menší pokorou děkuji, že je konec.
Zanechávám pomáhání a hodlám si teď užívat život se svými dětmi (...než mě zase popadne nějaká samospásná myšlenka 😆) a poprosím poslední spoluobčany, které to ještě nepřestalo bavit na nás útočit (už je jich minimum, ale pořád je to zbytečné mrzení) - nechte mě na pokoji, servítky si už brát nebudu.
Díky! A díky všem, kdo stáli při nás! Nezapomínám.

11/07/2026

Prodám křepelčí vajíčka - 4 kč/ks.
Kdo by měl zájem, ozvěte se mi do zpráv.
Pěkný den

01/07/2026

02/06/2026

Ztratila se mi lama...Ano, je to tak...utekla při otevírání brány. Běžela ke Kormoránu, ale není tam. Kdybyste jí někdo viděl, ozvěte se prosím. Je plachá...a dost plive 😬

27/04/2026

Karamela má nového lamáka.
Její předchozí Bílý Čokolád byl bohužel hluchý, protože byl albín a nedokázal se adaptovat. Museli jsme ho vrátit zpět do jeho původního stáda, aby nebyl neustále ve stresu a mohl fungovat na základě toho, že vidí více ostatních lam.
Místo něj máme Hořkého Čokoláda a Karamela se opravdu zamilovala ❤️

29/03/2026

Máme opět vajíčka. Kdyby někdo chtěl, zítra jsem tady. Napište :)

20/01/2026

Naše nová lama ❤️ Bílá Čokoláda (přesněji Bílý Čokolád), naše první lama se jmenuje Karamela.
Samozřejmě prosíme v žádném případě ničím nekrmit. Ani osly.

Děkujeme