25/03/2026
VŠERUBY (Neumark) NA ŠUMAVĚ....
Prozkoumejte malebný městys Všeruby ležící ve Všerubském průsmyku. Kdysi tudy vedla významná obchodní stezka do Regensburgu, na jejímž místě byla vystavěna kdyňsko-bavorská silnice. Název městyse je pravděpodobně odvozen od slovesa rubat ve významu ves všerubů, tj. lidí, kteří rubali. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Neymark (1586), na Najmarce (1628), Naymarkh (1650), Neumarkh (1697), Neumarkt a Wsseruby (1789), Neumark (1839), Nový trh a Neumarkt (1848) a úředně Všeruby nebo německy Neumark (1854). Není divu, že prastaré i novodobé zemské stezky vedly a vedou právě tudy - Všerubským průsmykem. Jde o jedno z mála míst ve stokilometrovém pásu hor, kde se dá zemská hranice přejít poměrně pohodlně, bez velkého stoupání a klesání a bez bloudění divočinou hor. A proto také není divu, že zdejší průchody byly vždy přísně střeženy a monitorovány. Ať už v dobách pověstných chodských Psohlavců, či daleko dříve na úsvitu našich dějin přemyslovskými strážci a vojsky. A dozajista stejně tak i za Germánů, Keltů a předchozích, dnes nepojmenovatelných kultur mohylových, milavečských, šňůrových, lineárních, i těch mýtických atlantických, iberských či hyperborejských...
Pro lokalitu situovanou na břehu velkého rybníka, kterou procházela stará obchodní cesta do Bavor, měl zásadní význam rok 1570, ve kterém byla privilegiem císaře Maxmiliána II. povýšena na městečko . Tento letopočet je zároveň nejstarší známou historickou zmínkou o Všerubech – či spíše osadě zvané Český Rybník, Neumarkt, Nejmark, Nový Trh atd. Starší zmínky vztahující se k osídlení, které muselo nově vysazené městečko předcházet, nebyly v historických pramenech objeveny.
Mnohem starší než městečko samo je velký městský rybník, ten byl ve starých hraničních popisech nazýván „der alte böhmiche Weiher“ (starý český rybník) a sloužil jako známý hraniční bod. Tento název byl také přenesen na osadu, která v blízkosti rybníka vznikla. Kolonizační aktivita v okolí Českého rybníka neunikla samozřejmě pozornosti bavorské strany. Okamžitě po vysazení nového městečka informuje furstký hejtman nadřízené ve Straubingu o tom, že pán z Gutštejna osídlil Český rybník asi 22 poddanými. V 16. století je v těchto končinách zmiňován tzv. Rýzmberský rybník, ze kterého vytékala Vostražní řeka tekoucí k Drnákovské řece a Štolovičnému potoku. Zda se skutečně Jedná o dnešní všerubský rybník není možné ze strohých historických údajů vyčíst. Hlavním iniciátorem založení nového městečka byl majitel rýzmberského panství Jiřík z Gutštejna, který tento hraniční kraj vlastnil a na jehož přímluvu císař privilegium udělil.
V roce 1581 došlo k dělení rýzmberského panství a městečko připadlo Jiříkovu synovci Janu Vilémovi. Nový majitel sídlil na tvrzi v Zahořanech, ke kterým získal mimo jiné díl městečka Kdyně, vsi Stanětice, Sedlec, Hříchovice, Prapořiště, Starec, Hájek a městečko Nový Trh (myšleny dnešní Všeruby) před tím založené. Zanedlouho, již v roce 1586 odprodává Janova sestra Sidonie Zahořany s částí vesnic a městečkem Všeruby za 26 215 kop. míš. Janovi II. Vidršpergárovi z Vidršperka. Vidršpergárové udělili městečku v roce 1606 nové privilegium doplněné o právo svobodného odkazu majetku. V té době je městečko souběžně s oficiálním názvem jmenováno také jménem Weyer – Rybník.
Po bělohorské porážce změnilo městečko opět vrchnost a připadlo k Bystřickému panství Koců z Dobrše. Po smrti Diviše Koce si v roce 1641 rozdělilo panství jeho 6 synů. Všeruby získal ve svém dílu Rudolf František Koc. K městečku náležely ještě vsi Hájek, Brůdek a Studánky. Tak vznikl malý samostaný statek, který vlastní Kocové následujících 51 let. Tato skutečnost má za následek výstavbu panského domu a dvora, na kterém Kocové žijí a hospodaří. Po Rudolfu Františkovi je na Všerubech připomínán Maxmilián Koc. Za něho v roce 1654 proběhla ve městečku vizitace, která měla soustředit materiály pro sestavení tzv. berní ruly sloužící potom jako podklady ke zdanění poddaných i vrchnosti.
Samostatnost statečku končí v roce 1692, kdy městečko s přilehlými vesnicemi koupil Volf Maxmilián Lamingen a opět je připojil k rýzmberskému panství. Po Lammingenově smrti prodala vdova Kateřina 14. června 1697 celé Trhanovské panství Jiřímu Jindřichovi, svobodnému pánu ze Stadionu. Při odprodeji panství obsahovalo: zámek Trhanov se dvorem, Postřekov – dvůr a ves, městečko Kleneč, vsi Draženov, Újezd, Chodov, Nemanice, Neubau, Mauthaus, Kubici, Starý a Nový Prenet, Maxenruh, Mysliv, Chalupy, Pláně, Fuchsberg, Horní a Dolní Fleky, Chudenín, Hadravu, Červené Dřevo, Hyršov, Springenberg, Hleďsebe, nové domy za Herštejnem, zámek Kout se dvorem poplužním a vsí, městečko Nový Trh s domem panským, dvory Klíčov, Starý Dvůr, Nový Dvůr a Novotržský, městečko Novou Kdyni s domem panským, vsi Stráž, Tlumačov, Mrákov, Klíčov, Zahořany, Stanětice, Brnířov, Hluboká, Novou Ves , Smržovice, Lhotu, Pocinovice, Studánky, Brůdek a chalupy zámecké (Podzámčí). Součástí Stadionského panství koutsko - trhanovského zůstaly Všeruby až do konce feudalismu.
Zdroj Místopis - Města a městyse - Všeruby PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957
