18/05/2016
POLKA (Elendbachl, Grosselend) NA ŠUMAVĚ.......
Šumava již dlouhá léta patří k celoročně turisticky nejvyhledávanějším cílům. Život zdejších obyvatel se dnes hodně liší od života před pár desítkami let, Šumava dávno není chudým pohraničím a vojáky chránící naši vlast byste v příhraničních obcích naštěstí už také hledali marně. Krása šumavské přírody zůstala - šumavské lesy, slatě, horské potoky a říčky v překrásných údolích…
Polka(Elendbachl, Grosselend, používán i název Elend = bída) Ves založená v roce 1745 Schwarzenberky ležela nedaleko soutoku Poleckého potoka s Teplou Vltavou. Byla součástí tehdy tvořené sítě podobných osad, jejichž obyvatelé zpracovávali dřevo z lesů, které pak bylo dopravováno po vodních tocích, často za pomoci umělých vodních nádržek. Český název vznikl v roce 1921 podle situování potoka- tvořil rozhraní vimperského panství a dělil jej na půlku či pólku. Na horním toku potoka byla postavena roku 1839 umělá vodní nádrž a potok byl upraven k plavení palivového dřeva. Ottova encyklopedie uvádí v roce 1908: ves v Čechách, hejtmanství Prachatice, okr. Vimperk, fara a pošta Vltavice Horní; mlýn, cihelna, výroba hraček. Na levém břehu Vltavy stála škola(ještě v roce 1948 nákladně opravena, aby o dva roky později byla zdevastována), zájezdní hostinec Adolfa Hasenbergera s ubytováním, výčepem a velkým sálem, hamr a Sagerova pila, na pravé pak podél uvedeného potoka vlastní obec. V roce 1913 byl místní mlýn přebudován na elektrárnu, voda k ní je vedena novým 1,8 km dlouhým náhonem z Vltavy. V roce 1921 zde žilo 165 obyvatel ve 22 domech, v roce 1950 stálo ještě 21 domů(11 obyvatel). Lidé se zde živili povětšinou zpracováním dřeva z bohatých okolních lesu. Dnes zde zůstalo jediné stavení-bývalý dům Johanna Selbitschky, v současnosti rekreační objekt. Dcera J.Selbitschky Anna, provdaná Quittererová, sepsala o Polce rodáckou knihu (1985). Několik let zde také žil Emil Weber, rodák ze sousední Slatiny, umělecký truhlář(vyučen ve Volarech), autor a realizátor repliky stožecké kaple ve Philippsreuthu. Cestou směrem na Knížecí Pláně asi 1,5 km od Polky vznikla kolem roku 1840 její menší část, 5 chalup a jedna samota, které starousedlíci říkali Berg (Diana), za první republiky nazvaná Nová Polka (Neu-Elendbachl). Stávala obecní pec(dnes nalezneme u skoro neznatelné cesty z Nové Polky na Březovou Ladu její zbytky) a pazderna. Z Nové (nebo také Malé) Polky pocházela malá Itta z Čech, hlavní hrdinka dramatického příběhu "Aus dem Elend" známé "lesní básnířky" Emerenz Meierové. Obec Polka byla jakousi "střediskovou obcí" i pro tři další obce(Slatina, Březová Lada, Nová Polka) v údolí vltavické brázdy. Měly společnou školu (v roce 1882 byl ode vsí Polka, Březová Lada (Birkenhaid) a Slatina (Filz) odkoupen dům čp. 18 a zvýšen pak o jedno patro. V přízemí byl zřízen byt pro řídícího školy a jiné pomocné prostory, v poschodí byly dvě učebny. Zpočátku byla škola jednotřídní, od roku 1887 je dvojtřídní), společnou hospodu a společného starostu. Patřily pod společnou farní a správní obec Horní Vltavici.
V roce 1900 koupil Jacob Kraus, majitel papírny na Františkově (otec známého radikálního rakouského satirika Karla Krause), statek na Polce k ubytování úředníků. Po stavbě hydroelektrárny ve Františkově potřebuje pro svou brusírnu dřeva další energii a rozhoduje se postavit další elektrárnu na Polce. Tím získávají místní obyvatelé nové možnosti zaměstnání při stavbě nejenom vlastní elektrárny, ale i náhonu či jezu. V roce 1911 zakoupil tedy Jakob Kraus bývalý Paulův mlýn v Polce a tam byla v říjnu 1913 zprovozněna hydroelektrárna o výkonu 600 koňských sil. Vodní energie byla získána náhonem dlouhým 1,8 km se spádem 16 m, poháněla dvě vertikální Francisovy turbíny. Jedna poháněla generátor o výkonu 140 kW, druhá větší o výkonu 320 kW. Turbíny z let 1912 a 1911 byly vyrobeny firmou J.M.Voith ze St. Pöltenu, generátory pak vídeňskou firmou Brown Boveri Werke A.G. a pracovali s napětím 500 V. Elektrárna byla propojena vysokonapěťovým vedením se sítí elektrárny ve Františkově. V roce 1926 byla elektrárna Polka napojena vedením do Volar na síť Jihočeských elektráren. Budova elektrárny se dochovala v této podobě do současnosti a patří mezi nejvýznamnější technické památky na Šumavě. V roce 1936 začala stavba silnice Horní Vltavice-Borová Lada.
Zdroj Cyklistův průvodce Šumavou
