09/08/2013
Lužnice
Základní informace
Délka toku 208 km
Plocha povodí 4234,65 km²
Průměrný průtok 24,3 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
Novohradské hory
48° 35′ 44,1″ s. š., 14° 44′ 14,9″ v. d.
970 m n. m.
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava
Lužnice (německy Lainsitz nebo Luschnitz, Lužnitz) je řeka na jihu České republiky (Jihočeský kraj) s horním tokem v Rakousku (Horní Rakousko). Je to pravobřežní přítok Vltavy. Je dlouhá 208 km a odvodňuje území o rozloze 4234,65 km²[1]; číslo hydrologického pořadí: Lužnice 1-07-01-001 1; průměrný průtok činí 24,3 m³/s, oproti ostatním jihočeským řekám má však velmi malý spád a teče pomalu, což se negativně projevuje při povodních.
Lužnice také reguluje množství vody mnoha rybníků ve svém povodí (například Rožmberku již od dob Jakuba Krčína z Jelčan nebo napájecím kanálem Zlatá stoka). V minulosti byla na řece provozována voroplavba. Již panovník Karel IV. stanovil předpisy péče o splavnění Lužnice pro dopravu dřeva (potvrzuje to zápis v archivu s datem 3.8.1366).
Lužnice protéká Novohradskými horami, Třeboňskou pánví a Středočeskou pahorkatinou, celý horní tok Lužnice až k Veselí nad Lužnicí je součást CHKO Třeboňsko, jednoho z přírodně nejcennějších území jižních Čech, které je zařazeno do systému biosférických rezervací UNESCO.
Lužnice patří u vodáků k oblíbeným českým řekám pro rekreační kanoistiku, zejména v úseku "rychlejší vody" od Tábora k Bechyni.
Lužnice pramení na rakouské straně Novohradských hor, na západním svahu hory Aichelberg (1054 m), v nadmořské výšce 970 m. Nejlepší přístup k prameni je z obce Karlstift, z níž vede k prameni 2 km dlouhá cesta značená orientačními tabulemi. Nedaleko od pramene vstupuje východně od Pohoří na Šumavě na české území, kde protéká splavovací nádrží Kapelunk a po zhruba 5 km, kdy v mírném odstupu sledovala z české strany státní hranici, se na soutoku s potokem Popelnicí vrací se zpět do Rakouska. Protéká městem Weitra a u Českých Velenic znovu obrací do Čech a míří do široké Třeboňské pánve.
Města na toku řeky
Weitra (Vitoraz), Gmünd, České Velenice, Suchdol nad Lužnicí, Veselí nad Lužnicí, Soběslav, Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor, Bechyně.
Rozvodí-vlevo splav do Staré řeky, vpravo Nová řeka.
Soutok Lužnice (vlevo) s Vltavou (ze směru za kapličkou doprava dolů ; vidět část mostu na silnici Týn nad Vlt.-Neznašov podél Vltavy.
Orientační náčrt okolí soutoku Lužnice s Vltavou u Týna n/Vlt.
U Klikova do Lužnice pravobřežně ústí říčka Dračice, před jezem Pilař z Lužnice doleva odbočuje k Třeboni umělý kanál Zlatá stoka, nedaleko pod jezem se pravobřežně vlévá Koštěnický potok. Asi 3 km za Majdalenou se koryto Lužnice dělí (nedaleko Novořecké bašty) vlevo na Starou a vpravo na Novou řeku. Stará řeka [1] a [2] je původní-hlavní tok Lužnice, meandrující, dnes převážně zarostlé a těžko průjezdné řečiště Lužnice, které napájí největší rybník v Česku Rožmberk a z něj pokračuje k Veselí nad Lužnicí. Před obcí Frahelž vtéká do Lužnice Miletínský-Tisý potok, který přivádí zejména vodu z rybníků Velký a Malý Tisý (jižně od Lomnice nad Lužnicí).
Nová řeka je naopak umělý 13,5 km dlouhý kanál-tok s přímými úseky (zbudovaný v 16. století Jakubem Krčínem z Jelčan), který slouží zejména k odvádění povodňové vody mimo Rožmberský rybník do řeky Nežárky a ke zmenšení nebezpečí případného protržení jeho hráze.
Před Veselím se do Lužnice z levé strany vrací voda Zlaté stoky a ve městě (405 m n.m.) se pravobřežně vlévá Nežárka vracející i vody Nové řeky. Na severním okraji se zleva vlévá Bechyňský potok, který přivádí vody zejména ze známých Soběslavsko-veselských blat, např. od obcí: Vyhnanice, Hlavatce, Vlastiboř nebo také od Komárova a Borkovic.
Z četných menších i malých přítoků na své cestě k Táboru přijímá Lužnice např. před Soběslaví Dírenský potok (od rybníku Nadýmač), v městě pak Černovický potok, který pramení v Křemešnické vrchovině, protéká otevřenou rovinatou krajinou a napájí řadu rybníků. Zleva (392 m n. m.) u Plané nad Lužnicí přitéká Maršovský potok (od obcí Ústrašice, Obora, Maršov). Před městem Sezimovo Ústí přitéká u jezu Soukeník zleva Radimovický potok, v městě potom zprava známý Kozský potok, který přivádí vodu několika potoků ze směru od Turovce a Kozího Hrádku.
V Táboře je to Tismenický potok (soutok 384 m n. m.) (roku 1492 přehrazený – vznikla nádrž Jordán, rozloha 50 ha). Dále, asi 7 km západně se pak vlévá, také zprava, Vlásenický potok a pak nedaleko, opět zprava se u Bredova mlýna vlévá Pilský potok (přitéká od obcí Padařov a Drhovice). Nad Dobronicemi (pod „Papírnou“) se zprava vlévá Oltyňský potok. Níže po proudu pak zleva Všechlapský potok. V Bechyni se také zprava vlévá říčka Smutná, za městem se zleva připojuje zajímavým kaňonem protékající potok Židova strouha, pramenící jižně od obce Bzí.
Od Bechyně teče nahnědlá voda Lužnice mezi stráněmi dál směrem k Vltavě, u obce Rosín zprava přitéká Koloměřický potok, protéká obcí Koloděje nad Lužnicí a pak již míří obloukem k Neznašovu nedaleko Týna nad Vltavou. Koryta obou řek se tady zásadně změnila jak v šedesátých, tak v osmdesátých letech 20.století po napuštění přehradní nádrže Orlík a vybudování přehradního stupně Kořensko. Zde voda Lužnice ( v 354 m n. m.) zvolna mizí ve vzduté vodní hladině (soutoku) řeky Vltavy.
Seznam přítoků Lužnice
• zleva - Tušť, Suchdolský potok, Odlehčovač, Miletínský potok, Ponědražský potok, Bechyňský potok, Mokerský potok, Nedvědický potok, Radimovský potok, Želečský potok, Maršovský potok, Borecký potok, Radimovický potok, Větrovský potok, Slapský potok, Příběnický potok, Malšický potok, Vnučský potok, Dobřejický potok, Třebelický potok, Všechlapský potok, Černýšovický potok, Smutná, Kamenodvorský potok, Židova strouha, Nuzický potok,
• zprava - Halámecký potok, Gamza, Dračice, Žabinec, Koštěnický potok, Potěšilka, Nežárka, Doňovský potok, Dírenský potok, Andělská stoka, Černovický potok, Habří potok, Kozský potok, Košínský potok, Raštský potok, Vlásenický potok, Pilský potok, Kašovický potok, Slavňovický potok, Oltyňský potok, Dobronický potok, Sudoměřický potok, Hvožďanský potok, Bilinský potok, Hostecký potok, Sobní potok
