Stavebněhistorický průzkum Jan Pešta

Stavebněhistorický průzkum Jan Pešta stavebněhistorický průzkum, stavební dějiny, konzultace v oboru architektury a památkové pé?

Někdo pro malou brigádu před vánoci? Potřeboval bych do DWG překreslit starší plány hradební věže; je to 5 nekótovaných ...
11/12/2025

Někdo pro malou brigádu před vánoci? Potřeboval bych do DWG překreslit starší plány hradební věže; je to 5 nekótovaných půdorysů tohoto rozsahu (ukázka) + 1 řez. Vhodné pro studenta / začínající praktik. Já bych to taky zvládl, ale jsem již stár a vím, že digitální revoluce mi uniká v dáli...

Už opravdu dlouho jsem nic nepřidal, průzkumy jsou ale v plném běhu. Tak jeden předvánoční dárek:Kostel sv. Víta v Havlí...
08/12/2025

Už opravdu dlouho jsem nic nepřidal, průzkumy jsou ale v plném běhu. Tak jeden předvánoční dárek:
Kostel sv. Víta v Havlíčkově Borové je doložen od druhé poloviny 14. století, ovšem jeho původ je nejspíše starší a souvisí se vznikem hornické vsi ve 13. století. Pravděpodobně během druhé poloviny 14. století byl postaven jako vrcholně gotická novostavba s polygonálně uzavřeným presbytářem zaklenutým žebrovou klenbou, s ojedinělým profilem žeber. Z výbavy interiéru se dochovalo prosté sanktuárium. Nálezy na půdě ukazují, že loď byla zastropena dřevěným stropem lichoběžníkového (neckovitého) profilu a od západu osvětlena kružbovým oknem. Krov byl nejspíše příčně vyztužen ondřejskými kříži. Toto stavební řešení sice předpokládáme u středověkých (nejen) venkovských kostelů jako běžné, avšak žádný dochovaný příklad se u nás již nezachoval a také jednoznačných stop je velmi málo (Třebovle, Praha - Podolí, Skuteč).
Ještě během stavby byl koncept změněn a k západnímu průčelí přistavěna věž s trojicí velkých oken v I. patře a zvonicí v nejspíše dřevěném II. patře. V době pozdní gotiky bylo do presbytáře kostela osazeno krásné mramorové sanktuárium ozdobené lípanou kružbou.
Z doby renesanční se dochovaly dva náhrobky. Až v 60. letech 17. století byla na severní straně přistavěna předsíň a zaklenuta sakristie. V letech 1695-96 byl kostel opatřen novým krovem kombinujícím progresívní barokní tendence s konzervativními konstrukčními prvky a loď současně dostala nový – již rovný prkenný strop. Větší pozdně barokní úpravy proběhly v letech 1754-56, kdy byly interiéry výrazněji upraveny: kostelní loď dostala novou kruchtu, na severní straně presbytáře vznikla oratoř. Věž byla v roce 1784 zvýšena o zvonicové patro a zastřešena cibulovou bání. Strop lodi, dosud prkenný, byl na počátku 19. století omítnut.
V průběhu 19. století byl doplňován mobiliář a prováděny jen drobné opravy. Po zásahu bleskem byla roku 1875 věž zastřešena již jen prostou jehlancovou střechou.
Ještě moji spolupracovníci: tradičně dokonalé zaměření Vojtěch Černý, historie Renata Růžičková, dendro Tomáš Kyncl.

Po dlouhé době badatelský příspěvek: zámek Dobřejovice (v 18. a 19. století zvaný Manderscheid), dosti v interiérech zde...
07/11/2024

Po dlouhé době badatelský příspěvek: zámek Dobřejovice (v 18. a 19. století zvaný Manderscheid), dosti v interiérech zdecimovaný novodobými úpravami. Původně vodní tvrz, jejíž těžko tušitelné jádro se trochu více vylouplo po odstranění části omítek v interiérech, upravená renesančně a zvláště pak v několika etapách v 18. - na počátku 19. století, kdy byla majetkem pražského arcibiskupství. Velmi zajímavé, dnes již téměř zaniklé byly barokní úpravy hospodářského dvora a zahrady. Ačkoli to není doloženo, mohly by být spojeny s osobností arcibiskupa Příchovského, od něj by snad mohla vést stopa i k J. J. Wirchovi.
Spolupráce: Alena Nachtmanová (archívní rešerše), Tomáš Kyncl (dendro).

Renesanční sýpka u zámku Líšno na Benešovsku ze 60. let 16. století, upravená o necelá dvě století později. Místní tradi...
22/04/2024

Renesanční sýpka u zámku Líšno na Benešovsku ze 60. let 16. století, upravená o necelá dvě století později. Místní tradice ji považuje za evangelickou modlitebnu, ovšem stavební podoba (včetně pro renesanční sýpky typických vjezdů ve štítových stranách) ukazuje na sýpku.
Za pozornost stojí východní štít se sgrafity, ozdobenými erbovními štíty Šternberků a Říčanských a dále typické pasparty okolo oken.

Po dlouhé době jedno hotové SHP: zámek Jilemnice. Pohledný zámeček v parku, navenek neorenesanční, skrývá starší renesan...
27/01/2024

Po dlouhé době jedno hotové SHP: zámek Jilemnice. Pohledný zámeček v parku, navenek neorenesanční, skrývá starší renesanční dvoukřídlou budovu. Ta jakoby byla zmenšeninou jiných dvou (téměř identických) dvoukřídlých zámků v Podkrkonoší - Žirče a Nových Zámků u Hostinného. U těchto staveb se uvažuje o autorství C. Valmadiho, takže v Jilemnici - kdo ví...
Dnešní podobu zámek získal po požáru v roce 1838 (lomnický stavitel Herkner, mimo jiné autor popožárové přestavby městečka Železnice) a zejména při přestavbě v 90. letech 19. století podle plánů Josefa Pošepného.
Ještě jedna zajímavost: Jilemnický zámek má bezprecedentní soubor ikonografie - plánů, map i grafik, uložených v Zámrsku, přímo v místě (Krkonošské muzeum) i v archívu Harrachů ve Vídni.
Na průzkumu spolupracovala Tereza Siglová (rešerše), která obětavě přivezla vídeňské plány, dále Tomáš Kyncl (dendro), Barbora Schmidová a Zuzka Kočišová.

Hezký rozhovor, díky PROPAMÁTKY, Jitka Skorepova a Zuzana Kočišová.
04/01/2024

Hezký rozhovor, díky PROPAMÁTKY, Jitka Skorepova a Zuzana Kočišová.

Adresa

Rozmital Pod Tremsinem
26242

Telefon

775629325

Internetová stránka

Upozornění

Buďte informováni jako první, zašleme vám e-mail, když Stavebněhistorický průzkum Jan Pešta zveřejní novinky a akce. Vaše emailová adresa nebude použita pro žádný jiný účel a kdykoliv se můžete odhlásit.

Kontaktujte Společnost

Pošlete zprávu Stavebněhistorický průzkum Jan Pešta:

Sdílet