Náš soubor usiluje o věrnou interpretaci dobových tanců od francouzské gotiky po italskou renesanci, s důrazem na navození autentické atmosféry a respektování norem tehdejší etikety. Jednání šlechty bylo určováno složitou etiketou, rytíři se k sobě chovali až přehnaně uctivě a zdvořile. Úzkostlivě dbali na zachovávání společenských předností. Evropou putovali potulní truvéři, opěvující ve svých pí
sních statečnost rytířů a šířící ideály kurtoazní lásky. Nenaplněná touha této platonické lásky se většinou orientovala na provdané a společensky výše postavené dámy a byla sdělována pomocí složitého systému gest, kdy barvy a různé detaily oděvů či šperků hrály nezastupitelnou roli. Lidé prožívali se stejnou intenzitou období smutku i chvíle radosti. Vždyť i o českém králi a římském císaři Karlovi IV. některé prameny udávají, že se zamlada „dámám dvořil tak horlivě, až to vyvolávalo veřejné pohoršení“ a jeho přítel papež Kliment VI. byl roku 1348 dokonce nucen Karla oficiálním dopisem napomenout, aby se choval přiměřeně svému postavení, nešatil se příliš švihácky do krátkých kabátců a nevydával svůj život v sázku přehorlivou účastí na turnajích.
